Käthe Härlin
Käte Schaller-Härlin, rozená Härlin, (* 19. října 1877, Mangalore, Karnátaka, Indie; † 9. května 1973, Stuttgart-Rotenberg; celým jménem Katharina Maria Schaller-Härlin) byla německá malířka známá svými portréty, zátišími a monumentálními kostelními obrazy.
Härlinová byla čtvrtým z osmi dětí protestantského pastora a misionáře v Indii Emmericha Härlina a jeho manželky Anny Härlinové, rozené Nastové. Vyrůstala v Gruibingenu. Její mladší sestrou byla keramička Dorkas Reinacher-Härlinová.
Härlinová navštěvovala střední školu svého strýce v Göppingenu, Härlinsche Töchterinstitut. Kolem roku 1893 začala studovat na Uměleckoprůmyslové škole ve Stuttgartu u Magdaleny Schweizerové. Ve Württembergischer Malerinnenverein se učila kreslit akty u Rudolfa Jelina staršího. V letech 1900-1904 studovala na Damenakademie des Münchner Künstlerinnenverein a publikovala své první ilustrace v časopisech Jugend a Meggendorfer Blätter. Její studijní cesty vedly do Itálie a Francie.
V letním semestru roku 1909 navštěvovala hodiny u Adolfa Hölzela na Královské akademii výtvarných umění ve Stuttgartu. V roce 1911 se provdala za stuttgartského historika umění a obchodníka s uměním Hanse Otto Schallera, s nímž měla dceru Sibylle. Hans Otto Schaller padl před Ypres v roce 1917.
Schallerová-Härlinová byla známá především jako portrétistka a díky rozsáhlým kontaktům se dokázala uživit a vychovat dceru. Namalovala portréty mnoha známých osobností, včetně Theodora Heusse a Elisabeth Mannové.
V roce 1944 byl její dům a ateliér ve Stuttgartu zničen, načež se přestěhovala do Eschachu. V roce 1950 se přestěhovala do vily Schaller na Rotenbergu ve Stuttgartu, kde žila až do své smrti. Käte Schaller-Härlinová se až do vysokého věku věnovala malbě především zátiší.
Spolu s církevním architektem Martinem Elsaesserem vytvořila nástěnné a skleněné malby pro různé protestantské kostely ve Württembersku, například pro evangelický farní kostel ve Stuttgartu-Gaisburgu (1913), evangelický kostel svatého Martina v Oberesslingenu (1918), evangelický kostel svatého Blažeje v Holzelfingenu (1909), evangelický Lutherův kostel v Baden-Badenu Lichtental (1907 a 1910) a Eberhardskirche v Tübingenu (1911).
Její dílo zahrnuje ilustrace, nástěnné a skleněné sakrální malby, portréty, zátiší a krajinomalby. Giottova studia ve Florencii formovala její monumentální malířský styl, který vycházel ze secesní malby a byl průběžně modernizován díky setkání s díly Henriho Matisse, Maurice Denise a Paula Cézanna. Jako žena hrála klíčovou roli v oblasti sakrálního designu stěn a oken.
Hrob Käte Schaller-Härlinové se nachází na Pražském hřbitově ve Stuttgartu.