Miklós Barabás

Miklós Barabás (10. února 1810, Márkosfalva, župa Háromszék, Maďarsko – 12. února 1898, Budapešť, Maďarsko) byl maďarský malíř, který se proslavil svými pozoruhodnými portréty, na nichž zachytil zejména podstatu významných osobností, jako byl mladý Franz Liszt v roce 1847 a císař František Josef I. v roce 1853.

Barabás získal vzdělání na protestantské škole v Nagyenyedu (dnešní Aiud, Rumunsko). Od útlého věku projevoval umělecké nadání a v roce 1829 se vydal do Vídně, kde krátce studoval u Johanna Endera. V roce 1830 se vrátil do Kolozsváru (dnešní Kluž-Napoca, Rumunsko), kde se zdokonaloval v litografii pod vedením Gábora Barry (1799-1837). V roce 1831 se přestěhoval do Bukurešti v Rumunsku. Jeho umělecká cesta vedla v letech 1834-1835 do Itálie, kde studoval akvarelovou malbu pod vedením Williama Leightona Leitche, skotského umělce, který výrazně ovlivnil jeho budoucí tvorbu. V roce 1855 se Barabás usadil v Pešti.

Barabás získal obrovskou podporu literárních a politických osobností reformního věku a stal se průkopníkem maďarského národního umění. Hrál klíčovou roli při formování maďarské umělecké scény a zasloužil se o položení základů maďarské žánrové malby. Jeho mistrovské dílo „Rumunská rodina jdoucí na jarmark“ (1844) bylo označeno za ztělesnění lidové žánrové malby a získalo uznání na výstavě Vídeňského uměleckého spolku v roce 1844, poté uchvátilo publikum v Pešti.

Během svého života v Pešti se Barabás potýkal s finančními problémy v době absolutismu, což ho vedlo k tomu, že se začal věnovat fotografování a oltářní malbě. Jeho vytrvalost vyvrcholila založením Uměleckého spolku v roce 1859, jehož předsedou byl od roku 1862 až do svého odchodu.

Barabášovo dílo zahrnuje rozsáhlou škálu formálních portrétů zachycujících elitu Uher, Rakouska a Rumunska. Jeho náměty sahaly od politických osobností, hudebníků a literárních ikon až po náboženské představitele, vojenský personál a členy vyšší společnosti. Kromě toho zobrazoval výjevy z venkovského života a vytvářel dojemné portréty selských rodin. Barabásova díla, proslulá svým realistickým stylem, rezonovala v Evropě poloviny 19. století a předcházela nástupu fotografie a impresionistického hnutí. I v pozdějších letech pokračoval ve zvěčňování významných osobností, jako byl například v roce 1884 uctívaný maďarský básník János Arany.

Barabásův odkaz přesáhl rámec jeho uměleckých aktivit, neboť od roku 1867 až do svého skonu v Budapešti působil jako poslanec maďarského parlamentu zastupující Pešť.