Willy TER HELL
Wilhelm Reemt ter Hell, známý jako Willy ter Hell, se narodil 2. prosince 1883 v Nordenu a zemřel 1. července 1947 v Hofgeismaru. Byl německý krajinář, kreslíř a grafik. Ter Hell vyrůstal jako sedmé z devíti dětí aukcionáře Jana ter Hella a jeho manželky Aleidy Harminy, rozené Meyerové. Rodina pocházela z Dreibergenu v Ammerlandu a přistěhovala se do Východního Fríska. Oba rodiče byli věřící luteráni a matka své děti od útlého věku učila kreslení.
Willy ter Hell navštěvoval Ulrichsgymnasium v Nordenu a maturoval. Ačkoli původně chtěl studovat umění, zabránily mu v tom finanční potíže. Místo toho se v roce 1901 vyučil divadelním malířem v Berlíně. Po třech letech mohl přestoupit na berlínskou Akademii umění jako student profesora Hardera, kde intenzivně pracoval na panoramatech a dioramatech. Kvůli otcově nemoci však ter Hell musel svůj pobyt v Berlíně financovat jinak a pracoval jako placený Harderův asistent. Navštěvoval také večerní kurzy v berlínském Uměleckoprůmyslovém muzeu.
V roce 1906 předložil ter Hell na radu přátel tři svá díla na Velkou berlínskou výstavu umění, která byla přijata. To posílilo jeho odhodlání pracovat jako malíř. V témže roce se přestěhoval do Drážďan, kde studoval u Eugena Brachta. Přes počáteční Brachtovu skepsi dostal ter Hell svobodu rozvíjet svůj vlastní styl. Byl několikrát oceněn, mimo jiné Velkou stříbrnou medailí a Velkou zlatou medailí na studentských výstavách.
Po úspěšné etapě v Drážďanech se ter Hell vrátil do Berlína, kde se seznámil s Margaretou Starckovou a v roce 1912 se s ní oženil. V roce 1920 se jim narodila jediná dcera Ina, která se později rovněž stala malířkou. Ter Hellovo dílo bylo několikrát oceněno a byl zastoupen na významných výstavách, včetně Mezinárodní výstavy umění v Mnichově a Světové výstavy v San Francisku v roce 1915.
Willy ter Hell byl členem Märkischer Künstlerbund a podílel se na výmalbě Brandenburghalle na radnici v Schönebergu. Během první světové války sloužil jako frontový voják, ale mohl zůstat aktivní jako umělec. Po válce podnikl řadu studijních cest a specializoval se na zobrazování nízkých pohoří.
Dne 1. dubna 1933 vstoupil ter Hell do NSDAP a v následujících letech byl v nacionálně socialistickém Německu uznávaným umělcem. Byl čestným členem Říšské kulturní komory a vystavoval na několika významných německých uměleckých výstavách. Mnoho jeho děl získali významní národní socialisté. V roce 1943 byl jeho berlínský ateliér zničen a většina jeho děl se ztratila. Poté se přestěhoval do Turku a nakonec do Hofgeismaru, kde v roce 1947 zemřel na zápal plic.
Ter Hell měl vždy blízko ke své východofríské vlasti. Pravidelně četl deník Norder Ostfriesischer Kurier a byl členem berlínského Východofríského spolku. Teprve v roce 2008 byla v Nordenském vlastivědném muzeu realizována výstava jeho děl, na které bylo představeno přibližně šedesát jeho prací.